Plná moc - vzor

Plná moc představuje základní právní úkon, kterým zmocňuje osoba jinou osobu k jednání, nebo zastupování jejím jménem. Nejčastěji se plné moci užívá při zastupování advokátem, kdy advokátovi udělíte písemnou plnou moc, na jejímž základě vás advokát zastupuje před soudem. Plnou moc je ovšem také často třeba předložit při různých jednáních na úřadě pokud zastupujete někoho dalšího, nebo dokládáte jeho písemný souhlas či nesouhlas.

Vzor plné moci

Mezi základní vzory dokumentů (formulářů plné moci) k plné moci patří především plná moc a výpověď plné moci. Plnou moc, takzvané zplnomocnění upravuje občanský zákoník.

Pokud udělujete někomu plnou moc, máte na výběr, zda udělíte takzvaně generální plnou moc, kdy dáváte pravomoc, aby vás dotyčný zastupoval ve všech věcech. Tento typ plné moci se nazývá generální plná moc a využívá se zejména při jednání jménem celé společnosti, firmy, neziskové organizace. Pokud plnou moc udílí fyzická osoba, tak se téměř výhradně používá plná moc, která je vymezena pouze na určitý, předem domluvený, okruh úkonů. Například v takové plné moci vymezíte, že se plná moc udílí pouze k zastupování v daném případu a k činění všech úkonů s daným případem souvisejících. Na tohle je třeba si dávat při udílení plné moci dobrý pozor. Není potřeba dávat plnou moc příliš širokou, mohlo by se vám stát, že pokud někomu udělíte neomezenou plnou moc (generální plnou moc) začne vaším jménem konat věci, které byste nikdy nechtěli ani nečekali.

Součástí plné moci nemusí být ustanovení o tom, že zmocněnec plnou moc přijímá. Na základě zkušeností při jednání se státní správou však doporučujeme na plné moci vždy uvádět kromě podpisu zmocnitele i souhlas s přijetím plné moci zmocněncem.



Vzory plné moci ke stažení

Plná moc vzor ke stažení zdarma – plná moc vzor
Výpověď plné moci, vzor ke stažení zdarma – vzor výpovědi plné moci

Jak podat výpověď z pracovního poměru

Zákoník práce v § 50 a § 51 stanoví obecná pravidla, kterými se řídí podání výpovědi ze strany zaměstnance nebo zaměstnavatele.

Níže si můžete přečíst všechna důležitá ustanovení týkající se výpovědi dané zaměstnancem, jak jsou popsána v textu zákoníku práce.


Zákoník práce - výpověď

§ 50

(1) Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnavatel i zaměstnanec. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku, jinak je neplatná.

(2) Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52.

(3) Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu.

(4) Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, jinak je výpověď neplatná. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

(5) Výpověď, která byla doručena druhému účastníku, může být odvolána pouze s jeho souhlasem; odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním musí být provedeno písemně.

§ 51

(1) Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce.

(2) Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z § 53 odst. 2, § 54 písm. b) a § 63.


Nezapomeňte!
Při podání výpovědi je vždy třeba nechat si od zaměstnavatele potvrdit přijetí výpovědi. Jinak se může stát, že zaměstnavatel výpověď později zapře.


Vzory ke stažení:

Výpověď daná zaměstnancem
Aktuální zákoník práce